Uzdravení očí

Čekala mě operace šedého zákalu…

Modlilo se za mě hodně lidí a já věřila v uzdravení. Přesto konečný verdikt oční lékařky zněl doporučení na operaci. Ve středu ráno, 11.února jsem se vypravila na oční kliniku do Brna.

Po důkladném vyšetření jsem objednaná na 2.dubna k operaci pravého oka s pokročilým šedým zákalem a na 16.dubna k operaci levého oka se začínajícím šedým zákalem. Tak jsem se modlila dál a prosila Pána Ježíše o moudrost lékařů, aby zákrok proběhl bez komplikací.

Ráno 2.dubna jsem se podrobila operaci a celou dobu myslela na Ježíše, že je tam se mnou a děkovala, že vede ruce paní primářky. Asi po čtvrt hodině byla operace skončena a já věřila,

že budu opět dobře vidět. Večer na rady lékařky jsem poodkryla obvaz, abych si kápla kapky, ale rychle jsem ho zase přilepila, jak jsem se lekla. Ráno po sejmutí obvazu se mi úplně zatočila hlava, jak jsem procitla…Viděla jsem jasně, ostře a nádherné barvy…Měla jsem pocit, že se pravým okem dívám na lesklou fotku a levým na matnou. Čtrnáct dní se mně zrak pomalu srovnával a já se chystala na druhou operaci….Měla jsem den před operací, když jsem ve středu 15.dubna přijala pozvání od bratra z AC na setkání se švýcarskými kazateli Theisovými. Po příjemném kázání jsem využila výzvy k modlitbě. Prostřednictvím kazatele Benjamina jsem přijala Boží pokoj, pokoru i uzdravení. Díky Bohu za takové služebníky.

Ve čtvrtek 16.dubna ráno jsem se s Božím klidem vypravila do Brna na oční kliniku k druhé operaci. Příprava probíhala stejně jako u té první operace. Sestra mi změřila tlak, nasadila "slušivou" čepičku se jménem a označením, které oko bude podrobeno zákroku a začalo hodinové kapání do oka. Pak mě sestřička vyzvala k odchodu na operační sál, oblékla mi bílý plášť, nasadila návleky, vydezinfikovala ruce a takto připravená jsem v klidu očekávala operační tým…V tom mě jiná sestra vzala pod paži, že se musí paní docentka nejprve na to oko ještě jednou podívat…Posvítila do oka a k jejímu i mému úžasu mi sdělila, že operace je zbytečná, oko je v pořádku, není co operovat…Haleluja, díky Pánu, že modlitby byly vyslyšeny! Nejraději bych hned zpívala chvály a podávala svědectví o zázraku, jak jsem zářila radostí…Cestou z kliniky jsem chválila Pána, děkovala Ježíši a zpívala píseň:

/:chci oslavovat svého Pána, chci mu zpívat novou píseň:/

/:chci Ho chválit, chci mu zpívat novou píseň:/

"Ty jsi obrátil můj nářek v tanec, svlékls mi pytlovinu, oděls mě radostí! Proto ti ze srdce zpívám bez ustání, Hospodine, Bože můj, chválím tě navěky!" (Žalm 30:12-13)

"Okuste a vizte, jak dobrý je Hospodin, blaze člověku, jenž doufá v něj!" (Žalm 34:9)