Svědectví
V době, kdy jsem uvěřil v Pána Ježíše Krista jako svého Spasitele, jsem velmi toužil po čistotě. Úplně bytostně jsem prožíval, jak mě Duch svatý vede k tomu, aby můj život byl čistý. Uvědomoval jsem si, že v mém životě bylo mnoho věcí z minulosti, které jsem potřeboval vyřešit, protože mě tížily. Ublížil jsem mnoha lidem a to, že jsem uvěřil mě nevedlo k tomu, abych na vše zapomněl, hodil to za hlavu, ale spíše abych to dal do pořádku. Možná tak trošku po vzoru Zachea.... Týkalo se to jak vztahů s lidmi, tak mnoha dluhů ve finanční oblasti.
Moje nejbližší rodina byl těžký oříšek. Tam nestačilo říci: ,,Uvěřil jsem v Ježíše, a teď mě všichni mějte rádi." Všichni se ve mně velmi zklamali. A teprve po třech letech, kdy viděli, že se opravdu změnil můj život, tak mi opatrně začali důvěřovat. Nedávno jsem prožil zajímavou zkušenost se svým nevěřícím bratrem. Jsem věřící 12 let. Můj kamarád mě poprosil, zda by si nemohl vyfotit bratrovu garáž, protože stála na místě, kde se měla stavět skládka a oni chtěli sepsat petici a připojit pár fotek, že to tam být nemůže. Bratr to nepovolil. Vnímal jsem, že se v něm opět trošku projevila nedůvěra vůči mně, protože přece jen jsem byl podvodník a zloděj.
A tak jsem začal vše postupně napravovat. Začal jsem splácet především dluhy. Bylo to u mnohých institucí i soukromých osob. Jen málo kdy mi bylo něco odpuštěno. Většinou jsem vše musel zaplatit do posledního haléře, ale Bůh mě vedl takovým způsobem, abych byl připraven na život, ve kterém si budu vážit toho, co On mi dává a byl zodpovědný v oblasti financí i vůči své rodině.
Možná nejhorší situace pro mě byly v okamžiku, kdy jsem vůbec netušil, kolik a kde jsem toho napáchal a tak přicházely některé věci zcela nečekaně a často to byly velké rány. Když jsem si myslel, že mám již vše vyřešené, tak najednou přišel dopis jako rána z čistého nebe, že musím někde v Přerově uhradit 90 000,- A tam bylo úžasné, že mi s tím například pomohla moje maminka, která mi již plně důvěřovala. A protože jsem již měl po celou dobu dobře placenou práci, tak si byla jistá, že jí peníze budu moci vrátit a to jsem také udělal.
Všechno to byla veliká Boží milost. Bůh mě vedl skrze svého Ducha, abych dorůstal do svatosti. Kdysi dávno jsem si půjčil 5000,- Kč od jednoho z mých nejlepších kamarádů. Bylo to těsně po studiích. Bylo to staré snad 20 let. Ale Duch svatý mi ho neustále dával na mysl, abych mu to vrátil, protože s ním chce jednat. Mnoho let jsem se tomu vyhýbal. Nechtěl jsem mu těch 5000,- dát. Často jsem si říkal, že je to už zapomenuté...Ale nebylo. Toho člověka to neustále trápilo a myslel na to, že ho zradil jeho nejlepší kamarád.
Jednou jsem jel u nás do Tesca a Duch Svatý ke mně tiše promlouval. Měl bys ty peníze vrátit... Říkal jsem mu, že ani nevím, kde ten člověk bydlí a že nevím, kde ho ani hledat – prostě samé výmluvy. Vešel jsem do Tesca, nakupuji a najednou se dívám a ten kamarád tam procházel. Byl se svou ženou a dítětem. Rychle jsem se schoval a choval jsem se tak, aby mě neviděl. Byl jsem jako učiněný blázen.
Začal jsem se pomalu z obchodu vytrácet. Jediná cesta ven byla samozřejmě přes pokladny. Zní to divně, ale moje modlitba zněla: "hlavně ať mě nezahlédne Pane". Hm, nevyšlo to. U pokladen došlo k setkání. Koukali jsme na sebe oba jako bychom spadli z vesmíru. Po zaplacení jsem ho oslovil. "Ahoj, já ti něco dlužím". A on: "No to tedy dlužíš!" "No, já bych ti to rád vrátil." Nastalo udivené ticho. "No, to klidně můžeš." A představte si, měl jsem v peněžence rovných 5000,- Byly to ale poslední peníze v tom měsíci. Tak jsem vymyslel plán. Pobavil jsem se s ním, jak jde život, co dělá ad. Říkal, že pracuje a žije v Praze a je podruhé ženatý. V té chvíli jsem měl spravedlivý důvod, proč mu peníze nevracet, přece je nedám někomu, kdo by je použil na špatné věci. Prostě jsem se choval a přemýšlel, jak se mi to hodilo. Rozcházeli jsme se s tím, že si peníze vyberu z bankomatu a přinesu mu je zítra. Říkal, že zítra odjíždí do Prahy. Můj plán byl nic nestihnout a hlavně nic nevrátit. Ale Duch Boží byl tak silný v mém životě v té chvíli, že mě přemohl. Znovu mi připomněl, jak velmi pro mě Pán Ježíš trpěl. Rychle jsem se vrátil, otevřel jsem peněženku a peníze jsem mu dal. V té chvíli úplně roztál a Bůh prolomil tu napjatou atmosféru. Dokonce mě pozval na návštěvu k sobě do Prahy, kde jsme se později setkali. Náš vztah se úplně uzdravil a mohl jsem svému příteli svědčit o Pánu Ježíši Kristu, který proměňuje můj život.
Prožil jsem ale také Boží zázraky, kdy mi byla odpuštěna velká část toho, co jsem napáchal. V jedné evropské zemi jsme vykradli mého kamaráda, který měl zlatnictví. Po letech mě Bůh vedl, abych i takové věci dal do pořádku. Poprosil jsem pastora o modlitby a i s tím rizikem, že mě mohli zavřít v cizí zemi jsem se ke všemu přiznal. Reakce byla nad mé očekávání. Bylo mi řečeno, ať hlavně nic neotvírám, že je vše odpuštěno a zapomenuto. Dotyčným vše uhradila pojišťovna a oni to již nechtěli dál řešit...
V současné době i po 12 letech, kdy jsem uvěřil v Ježíše stále ještě splácím jeden dluh. Ale nijak to neohrožuje náš rodinný rozpočet. Velký dík patří také mojí ženě, která již do manželství se mnou vstupovala s tím, že si mnoho let nekoupíme nic nového a budeme žít jen velmi skromně. Rozhodla se pro tuto cestu se mnou. Mám nejúžasnější ženu na světě:) a vůbec děkuji za každou maličkost, kterou mi Pán Ježíš do mého života dává.