9. Já svou víru neztrácím 

V horku stínem v noci útočištěm mým 

silným žárem i v těch dobách ledových, 

z poháru lásky Tvého Ducha toužím pít, 

dílo rukou Tvých mě denně překvapí! 

Na cestě za Tebou mě nezastaví nic, 

nikdo nikdy mi nenabídne víc. 

Já svou víru v Tebe neztrácím, 

vím, kým jsi pro mě, vím, že mě čeká nebe, 

ke starým žádostem se nevracím, 

ne nemusím se stydět za to, že věřím v Tebe. 

Na poutních místech Tvoje tělo nehledám, 

po bílém rouchu ani v hrobech nepátrám, 

ve zlatých krásných chrámech nebydlíš, 

na žádném z křížů dávno nevisíš. 

Vím, že v mém domě denně přebýváš, 

v mém srdci Pane vždycky místo máš!